Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Třeboň - Břilice - Dunajovice - Slověnice - Hůrky - Ševětín - Mazelov - Záblatí - Lomnice nad Lužnicí - Lužnice - Stará Hlína - Nová Hlína - Třeboň
Z Masarykova náměstí v Třeboni vyjedete Jindřichohradeckou bránou, hned za ní se dáte doleva na cyklotrasu č. 122 podél Zlaté stoky a kolem Bertiných lázní. Vyznačená cyklostezka vás vyvede z Třeboně do obce Břilice, po ní pokračujete do Dunajovic a Slověnic. Na křižovatce u hospody Horní Slověnice odbočíte na hlavní silnici vlevo, zde začíná cyklotrasa č. 1243, po které jedete do obce Hůrky. Na výletě s dětmi doporučujeme odbočku na Slověnický mlýn, jehož areál o prázdninách nabízí různé sportovní aktivity. V Hůrkách změníte cyklotrasu na č. 1106 a vydáte se vpravo po silnici. U křížku v polích odbočuje trasa vpravo k hájovně U Šírků a do Velechvínského polesí. Na rozcestníku s modrou a žlutou turistickou značkou Nad Borovým potokem se trasy dělí.
Dále pojedete po cyklotrase 122 vlevo lesní pohodlnou asfaltovou cestu, která vede přes rozsáhlý les na křižovatku lesních cest s modrá turistickou značkou. Po ní se dáte vpravo severním směrem. Kousek za křižovatkou vpravo míjíte Černý kříž. Po cca 800 metrech odbočíte z lesní asfaltky a modré značky vlevo - je zde Kolomazní Pec, pozůstatek po bývalé lesní drážce s parním provozem. Po lesní cestě jedete cca 400 metrů a napojíte se na lesní asfaltku, po které pokračujete stále vpřed (krátce vede souběžně žlutá turistická značka). Asfaltová cesta vede po bývalé parní drážce až na lesní křižovatku, kde odbočíte vpravo na vyznačenou cyklotrasu 1054. Přijedete k Dubenskému rybníku, u něhož pokračujete rovně po zelené a modré turistické značce (stále asfaltka). Na rozcestníku za Žďárským rybníkem odbočíte vlevo na lesní cestu, vyznačenou zelenou turistickou značkou. Turistickou značku opustíte na zpevněné cestě, po níž pokračujete přes okrasnou školku do obce Mazelov. Dále vede trasa z Mazelova po klidné asfaltové silnici vpravo směr Lomnice nad Lužnicí – podél rybníka Krčín, Ptačí blato do Lomnice na Lužnicí.
V Lomnici nad Lužnicí se spojí všechny trasy A, B, C a po cyklotrase č. 1170 jedete směrem na Novosedly nad Nežárkou. Po necelých 2 km odbočíte ze silnice vpravo na klidnou asfaltku, značenou cyklotrasu č. 1034, po níž jedete do obce Lužnice. Na návsi odbočíte vlevo, za mostem přes Lužnici pokračujete po červené turistické značce lesem k hájence Smitka a pomníku Jakuba Krčína u přelivu rybníka Rožmberk. Dále jedete po cyklotrase č. 1035 do Staré Hlíny. Zde na křižovatce s hlavní silnicí odbočíte vpravo a jedete malý úsek po hlavní silnici směr Třeboň, ale hned na prvním možném sjezdu odbočíte vpravo na hráz rybníka Vítek (modrá turistická značka vás vede až do Třeboně). Cesta vede po hranici přírodní rezervace Výtopa Rožmberka. Z Nové Hlíny vede trasa lesem až ke kapličce sv. Víta u rybníka Zadní Kouty. Modrá turistická značka vás zavede k historické vodárně v městské části Na Kopečku, odkud je vyznačena cyklostezka až do centra Třeboně.
Jeden z nejstarších jihočeských rybníků založený ve 14. století, rozšířený Jakubem Krčínem v r. 1582.
Rozsáhlá zvlněná zalesněná krajina s nepatrnými stopami po zaniklé obci s tvrzí Prochod. Po velké vichřici roku 1908 tu byly zřízeny lesní železničky: koněspřežní a parní. Obě sloužily k odvozu likvidovaných polomů a fungovaly do roku 1924. Po parní vede naše cyklotrasa B, C od Kolomazní Pece. Zde kdysi přebýval smolař či kolomazník, jehož řemeslem bývala výroba kolomazi a ševcovského popu z nasbírané lesní smoly. Písky v podloží jsou pozůstatkem obrovského třetihorního jezera, které právě tady odtékalo do Budějovické pánve. Jeho pozůstatkem jsou i červené hlíny v okolí Ševětína.
Blata jsou specifický národopisný region v rovinaté krajině rozprostírající se přibližně mezi městy Soběslav, Veselí nad Lužnicí, Týn nad Vltavou a Bechyně. Pojmenování získal podle rozsáhlých močálů a rašelinišť, zvaných blata. Teprve vybudování tzv. Blatské stoky koncem 13. století, která toto území částečně odvodnila, umožnilo jeho zemědělské využití a postupnou kolonizaci v průběhu 14. až 15. století. Kvalitní rašelinná orná půda vhodná zejména pro pěstování pšenice poskytovala vysoké výnosy a díky tomu blatské vesnice bohatly a rostla životní úroveň místních sedláků. Proto se také Soběslavsko-veselská blata někdy označovala jako pšeničná, zlatá či bohatá. Původní roubená stavení byla od třicátých let 19. století do jeho konce nahrazena zcela unikátní zděnou architekturou. Nacházíme v ní patrné vlivy slohů baroka, klasicismu a empíru, doplněné zdobnými motivy vycházejícími z vesnického prostředí a zřetelně podřízené místním zvyklostem a tradicím – tzv. selské baroko.
Nejjižněji položená obec regionu Veselských (pšeničných) blat. Malebná vesnička je pro charakteristický blatský styl vyhlášena jako památková rezervace lidové architektury. Za pozornost tu stojí zejména některé bývalé zemědělské statky a novobarokní kaplička P. Marie z roku 1866.
Město vzniklo ve 13. století z tržní osady při raně gotickém hradu. Původní hrad dnes připomíná už jen bývalá hradní kaple, dnes kostel sv. Václava. Největší prosperitu město zažilo v době vlády Rožmberků především díky budování rozsáhlé rybniční sítě v okolí. Název „nad Lužnicí“ je poněkud zavádějící, neboť západního okraje města se dotýká Zlatá stoka. Lužnice teče asi 2,5 km východně od Lomnice. Radnice na náměstí je pozdně renesanční z doby před r. 1604, barokně přestavěná v r. 1781 a upravená po požáru v letech 1800–04. Farní kostel sv. Jana Křtitele pochází ze 14. století, ale byl od té doby několikrát přestavován.
Rybník Vítek vznikl oddělením části Rožmberka. Přes jeho jižní cíp byly postaveny dva kamenné záplavové mosty.
Věž vodojemu v části Na Kopečku vyprojektoval před první světovou válkou architekt Jan Kotěra. Uvnitř se nachází galerie buddhistického umění (otevírací doba na www.itrebon.cz/vodarna), krásný výhled do okolí Třeboně.
Náměstí obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty je přirozeným centrem města i celé městské ...
Starobylé dřevěné seníky na rašelinných Mokrých lukách u Třeboně jsou zcela ojedinělým fenoménem jihočeské krajiny.
Rožmberk je tak velký, že na jeho hladině lze pozorovat zakulacení Země! Hráz se staletými duby je místo hodno k zastavení a ...
Kousíček od Třeboně si odpočiňte v klidném romantickém zákoutí U sv. Víta.
Galerie buddhistického umění se nachází v bývalé vodárenské věži, kterou navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Věž ...
Kaple byla vybudována s přispěním třeboňských řemeslných cechů, konkrétně cechu zedníků, tesařů a kominíků.
Zlatá stoka je mistrovským dílem Štěpánka Netolického. Je to kanál dlouhý téměř 48 km, vystavěný v letech 1505–1520.
