Masarykovo náměstí

Náměstí obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty je přirozeným centrem města i celé městské památkové rezervace. Historicky nejzajímavějšími objekty jsou renesanční kamenná kašna, barokní Mariánský sloup, dům Štěpánka Netolického, dům U Bílého koníčka a stará radnice, z jejíž věže je neopakovatelný výhled do okolní krajiny.

Obě strany náměstí mají stejný počet domů - 13. Dva domy (č.p. 86 a 89) mají ještě gotický základ, ostatní středověké domy byly zničeny při požáru města 1562. Nově byly vystavěny v renesančním slohu. Většina domů ještě pozměnila svou podobu po pořárech r. 1723 a 1781. Náměstí, skoro pohádkové, bývá malebnou kulisou nesčetných slavností a festivalů, divadelních a hudebních produkcí i řemeslných trhů. Je také přirozeným centrem městské památkové rezervace. Vzniklo z původního protáhlého tržiště na obchodní cestě podél tzv. Vitorazské stezky. Stejný počet domů po obou stranách náměstí dává tušit, že místa pro jednotlivé domy byla předem vyměřena.

Konaly se zde jarmarky i pravidelné týdenní trhy. Podle privilegia krále Vladislava II. bylo stanoveno, že všichni formani jedoucí z Budějovic a Krumlova do Jindřichova Hradce nesmí zvolit jinou cestu než přes Třeboň a o 75 let později vydal sám Vilém z Rožmberka k organizaci trhů podrobný tržní řád. Dnes je náměstí o rozloze více než 4 700 m² lemováno půvabnými měšťanskými domy s gotickými základy, s renesančními i barokními štíty a zachovalým podloubím.

Uprostřed náměstí stojí opravdový skvost, renesanční kamenná kašna kameníka Jordana z roku 1569. Povšimněte si maskaronů, které chrlí vodu, tajemných kruhových reliéfů hlav, býka a pelikána, které desetibokou nádrž zdobí, i letopočtů na centrálním sloupu s obeliskem. Ten pochází z roku 1609.

Zastavme se nyní u barokního mariánského sloupu českobudějovického sochaře Leopolda Huebera. Jak se zde můžete dočíst, byl zhotoven roku 1781 na náklady měšťanů Jana a Alžběty Pilsových. Na masivním trojbokém podstavci můžete obdivovat sochy sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty. Socha Panny Marie shlíží na město až z vrcholu štíhlého jehlanu. Odtud jej stráží a ochraňuje.

Dům U Bílého koníčka je nejcennějším domem na náměstí. Dodnes si uchoval svou renesanční podobu s římsami, klíčovými střílnami, cimbuřím a dalšími motivy pevnostní architektury. Na nárožním pilíři se dochovala rožmberská růže a letopočet 1544. Dům však skrýval i cenné tajemství! V jeho zdivu bylo nalezeno kamenné torzo ženské hlavy. Kdo byla ona tajemná gotická kráska? Eliška z Halsu, žena Jana I. z Rožmberka? Byla socha vytvořena v královské huti Petra Parléře, stavitele chrámu u sv. Víta v Praze? Dnes je nález umístěn v Alšově jihočeské galerii na Hluboké.

Masné krámy - průchod v loubí domu čp. 94 nás zve do malebné uličky vedoucí z náměstí ke kostelu. Od roku 1560 po téměř dvě stě let se tu opravdu dařilo cechu řezníků a stávaly zde masné krámy. Je to klidné místo k zasnění mimo ruch náměstí s romantickými pohledy na radniční věž přes červené střechy domů.

Takzvaný Ruthardovský dům stojí nalevo od brány do zámeckého nádvoří. Původně býval radnicí a v jeho přízemí fungoval městský pivovar. Jméno dostal po třeboňském hejtmanovi a rybníkáři Mikuláši Ruthardovi z Malešova. Po vybudování radniční budovy s věží byl připojen k zámku a dnes se v něm nachází zámecká galerie.

Nejkrásnější vyhlídky do zelené a modré krajiny a Třeboň jako na dlani nám ze svého ochozu nabídne 31 m vysoká čtyřboká radniční věž. Je symbolem a dominantou města už po staletí. V roce 1638 byla jako součást staré radnice přestavěna vlašským mistrem stavitelem Jakubem Corabellem. Sama historická budova staré radnice zde stojí od roku 1566 a ukrývá svůj původně renesanční půvab pod přestavbou z let 1808–1820. Dodnes jsou však patrné fresky Salomona Gottfrieda Joba s erby – rožmberským, schwarzenberským a městským. Konšelé už na staré radnici nezasedají. V přízemí je dnes umístěno Turistické informační centrum. Na budově staré radnice se nalézá původní pamětní deska se jmény padlých třeboňských legionářů. Ve výklenku v průjezdu pod radniční věží stojí za pozornost zachovalý unikát – dvojitá kamenná nádoba o velikosti korce (99 l) a věrtele (24,5 l) s vytesaným datem 1556 a znakem pětilisté růže. Používala se k přesnému odměřování hospodářských produktů na třeboňském rynku, stejně jako váhy z konce 18. stolet, které jsou umístěny naproti.

Dům Štěpánka Netolického je perla, kterou nesmíme minout. Nejenže má nejvzácnější klenbu z třeboňského loubí a nádherný sál s renesančními nástěnnými malbami sedmi svobodných umění, můžeme si zde prohlédnout také stavební prvky typické i pro další domy na náměstí – podloubí, mázhauz, gotické sklepení, průjezd do dvora, pavlač na krakorcích, hospodářskou budovu a studnu, společnou vždy dvěma sousedícím domům. Svůj název získal dům po slavném majiteli, rybníkáři a staviteli Zlaté stoky a městského opevnění Štěpánku Netolickém, jak se můžeme přesvědčit z nápisu na desce mezi okny. Dnes je zde Centrum Třeboňského rybníkářského dědictví. V expozici rybníkářství můžeme odhalit tajemství stavby rybničních soustav a umu starých rožmberských rybníkářů. Za návštěvu stojí také jedinečné galerijní prostory.