Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Již od roku 1997 pořádáme zimní cyklus Abonentních koncertů - sérii šesti komorních večerů konajících se v třeboňském Divadle J. K.Tyla.
Datum konání akce: | 19.12.2024 |
Čas konání: | 19:00 - 20:30 |
Cena: | 300 - 380 Kč |
Místo: | Divadlo J. K. Tyla |
Organizátor: | Spolek Třeboňská nocturna |
Více informací: | další info |
On-line: |
3. Abonentní koncert: Lucie Vagenknechtová (soprán), Daniel Klánský (basbaryton), Lukáš Klánský (klavír)
Cena pro třeboňské seniory je 50 Kč (pouze přístavky) - tyto vstupenky pouze v TIC Třeboň.
Lucie Vagenknechtová – soprán
Daniel Klánský – basbaryton
Lukáš Klánský – klavír
Program:
Wolfgang Amadeus Mozart
Le nozze di Figaro / Figarova svatba KV 492
„Cinque, dieci, venti... Se a caso Madama“ / „Pět, deset, dvacet... Kdyby tě madam volala“, duet Zuzanky a Figara z. 1. dějství
„Hai già vinto la causa... Vedrò, mentr‘io sospiro“ / „Už jsi vyhrála..., zatímco já tu touhou vzdychám“, árie Hraběte ze 3. dějství
„Porgi amor, qualche ristoro“ /„Přines, lásko, trochu úlevy“, árie Hraběnky ze 2. dějství
„Crudel! Perchè finora“ /„Krutá! Proč necháváš mě“, duet Zuzanky a Hraběte ze 3. dějství
Wolfgang Amadeus Mozart
Rondo D dur pro klavír K 485
Wolfgang Amadeus Mozart
Don Giovanni KV 527
„Notte e giorno fatifar“ / „Dnem i nocí se plahočit“, árie Leporella z 1. dějství
„Ah! Chi mi dice mai“ / „Ach, kdo mi jen poví“, árie Elvíry z 1. dějství
„Là ci darem la mano“ / „Tam podáme si ruce“, duet Zerliny a Dona Giovanniho z 1. dějství
Fryderyk Chopin
Nocturno Des dur, op.27 č. 2
Bedřich Smetana
Čertova stěna
„Jen jediná mě ženy krásná tvář“, árie Voka z 1. dějství
Antonín Dvořák
Rusalka
„Měsíčku na nebi hlubokém,“ árie Rusalky z 1. dějství
Antonín Dvořák
Jakobín
„My cizinou jsme bloudili,“ duet Julie a Bohuše z 2. dějství
César Franck
Panis Angelicus / Andělský chléb
Adolphe Adam
Cantique de Noël / Svatá noc
John Francis Wade
Adeste fideles / Vy všichni věrní
Opery Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) Le nozze di Figaro (Figarova svatba) a Don Giovanni vznikly v časovém rozpětí jednoho a půl roku. Poslední desetiletí Mozartova života, kdy žil ve Vídni, je poznamenáno hektickým pracovním tempem, v němž vznikala velká, nesmrtelná díla, ale i drobnosti, jakým je například Rondo D dur KV 485, které Mozart napsal v lednu 1786 a spadá tedy do doby kompozice obou zmíněných oper. Figarova svatba na libreto Lorenza da Ponte vznikla přepracováním komedie francouzského dramatika Pierra Beaumarchaise. Premiéra se konala 1. května 1786 ve vídeňském Dvorním divadle za řízení skladatele a už v prosinci téhož roku byla uvedena v Praze v Nosticově divadle. Na základě jejího úspěchu byl Mozart do Prahy pozván, v lednu 1787 přijel, uspořádal koncert, řídil představení své opery a odvezl si objednávku na nové dílo. Libretistou se stal opět Lorenzo da Ponte a nebyl první, kdo zpracoval námět o „potrestaném prostopášníku“. Jeho libreto umocněné Mozartovou geniání hudbou však dalo vzniknout „opeře oper“ Don Giovanni, jejíž premiéra se konala v Nosticově divadle 29. října 1787.
Nocturno Des dur op. 27, č. 2 Fryderyka Chopina (1810–1849) tvoří náladový přechod k áriím z českých oper. Dvě Nokturna op. 27, jedno v mollové a druhé v durové tónině (základní tón obou skladeb cis a des je enharmonicky zaměnitelný) vyšla tiskem roku 1837 a byla věnována hraběnce Thérèse d’Apponyi, manželce rakouského vyslance v Paříži.
Libreto Elišky Krásnohorské k poslední dokončené opeře Bedřicha Smetany (1824–1884) Čertova stěna čerpalo z lidové pověsti spojené se vznikem kláštera ve Vyšším Brodě, s řekou Vltavou, šlechtickým rodem Rožmberků a s jejich významným představitelem Vokem Vítkovicem. Smetana chtěl vytvořil operu komickou, libretistka si však skladateli stěžovala, že se jí humor nechce dařit. Vzniklo dílo smíšeného slohu s překrásnou hudbou, kladoucí inscenátorům vždy novou výzvu. Árie Voka, který vzpomíná na svou dávnou lásku, patří k nejkrásnějším Smetanovým lyrickým scénám.
Píseň Rusalky z 1. dějství stejnojmenné opery Antonína Dvořáka (1841–1904) na libreto Jaroslava Kvapila zazněla na jevišti poprvé 31. března 1901 v pražském Národním divadle. Příběh nešťastné víly, která za svou lásku k člověku zaplatí vyhnáním z kruhu svých sester a nevěrný princ musí umřít v jejím náručí „je duchem česká, výrazem pohádkově féerická, invencí převážně lyrická“, zněl tehdy jeden z prvních kritických hlasů. Zanedlouho nato se Rusalka stala druhou nejhranější českou operou.
Dvanáct let před Rusalkou, 12. února 1889, měla v Národním divadle premiéru první verze Dvořákovy opery Jakobín na libreto Marie Červinkové-Riegrové, revidovaná verze zazněla poprvé 19. června 1898. S francouzskou revolucí a jakobíny má opera společný pouze název a čas, v němž se odehrává její děj. Manželé Julie a Bohuš se po létech vracejí do Čech a v duetu v 2. dějství se vyznávají ze své lásky k domovu.
Tři poslední čísla programu jsou zvolena z repertáru spojeného s liturgií. Podstatnou část tvorby Césara Francka (1822–1890) tvoří chrámová hudba. Moteto Panis angelicus (Andělský chléb) na text Tomáše Akvinského (1225–1274) zhudebnil roku 1872 původně pro tenor nebo soprán, harfu, violoncello a varhany na text předposlední strofy chrámové písně, určené pro slavnost Božího Těla: „Andělský chléb se stal chlebem lidí...“. Franck moteto zařadil do své Mše op. 12, skladba se však stala také velmi oblíbeným koncertním číslem. Oblíbenou vánoční píseň Cantique de Noël napsal francouzský skladatel Adolphe Adam (1803–1856) roku 1847 na žádost jakéhosi duchovního na text básně „Minuit, Chrétiens“ (Je půlnoc, křesťané) francouzského vinaře a básníka Placida Cappeaua. Autorství tradičního křesťanského a neobyčejně oblíbeného vánočního hymnu Adeste, fideles se připisuje Johnu Francisi Wadeovi (1711 – 1786), který žil v exilu Douai na severu Francie.
Lucie Vagenknechtová
Absolvovala v roce 2012 Konzervatoř Pardubice a v roce 2019 Akademii múzických umění v Praze. Získala řadu ocenění v soutěžích, mezi nimi 2. cenu na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V rámci své umělecké činnosti spolupracovala s Komorní filharmonií Pardubice, s Filharmonií Hradec Králové, s orchestrem Severočeského divadla, opery a baletu, s Moravskou filharmonií Olomouc a dalšími tělesy. Vystoupila na hudebních festivalech Smetanova Litomyšl, Svátky hudby v Praze, Pardubické hudební jaro, Festival Harriet Parish aj.
Její první divadelní zkušeností byla role Papageny v Mozartově Kouzelné flétně v divadle F. X. Šaldy v Liberci, k dalším mozartovským rolím patří v téže opeře 2. dáma, Hraběnka ve Figarově svatbě a Zerlina v Donu Giovannim, s níž roku 2018 hostovala ve Stavovském divadle, dále Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě a titulní role opery Chytračka Carla Orffa. V říjnu 2019 absolvovala svůj mezinárodní debut s Londýnským symfonickým orchestrem pod taktovkou Kazushi Ono v Barbican Centre v Londýně v sopránovém partu Glagolské mše Leoše Janáčka, koncert přenášela v přímém přenosu televize Mezzo Live.
Daniel Klánský
Basbarytonista Daniel Klánský je laureátem několika pěveckých soutěží, finalistou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a absolutním vítězem a držitelem ceny Českého rozhlasu na Mezinárodní písňové soutěži Bohuslava Martinů. Od května 2015 hostuje v opeře Národního divadla, kde vystoupil v představeních Rudá Marie Jana Kučery, v opeře Krakatit Václava Kašlíka, jako Indián v Prodané nevěstě. Ve Státní opeře účinkoval v české premiéře opery Benjamina Brittena Billy Budd, na téže scéně hostuje jako Velekněz ve Verdiho Nabuccovi a tutéž roli ztvárnil také v Divadle J.K.Tyla v Plzni. K jeho dalším rolím na českých scénách patří Schaunard v Pucciniho La Bohème, Pappacoda v operetě Noc v Benátkách Johanna Strausse, Védoda Robert v Čajkovského opeře Jolanta, Marco v Pucciniho aktovce Gianni Schicchi aj. Na festivalu Olomoucké barokní slavnosti ztvárnil role Epikurejce v karnevalové barokní opeře Facetum musicum, postavu Sylvana v opeře Endymio a Ferilda v Yta Innocens v provedení Ensemble Damian. Jako sólista vystoupil s celou řadou českých orchestrů, například v provedení Dvořákova Te Deum či Stabat Mater, Mozartova Requiem a Korunovační mše a dalších. Pravidelně vystupuje na hudebních festivalech Smetanova Litomyšl, Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích, Svátky hudby v Praze, Olomoucké barokní slavnosti, Klášterní hudební slavnosti Šumperk a dalších.
Lukáš Klánský
Klavírista a dirigent Lukáš Klánský vystudoval Pražskou konzervatoř a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze v oborech klavír a dirigování. V roce 2018 získal 2. cenu na Hans-von-Bülow Wettbewerb v oboru dirigování od klavíru. Této specifické disciplíně se v poslední době intenzivně věnuje. S Komorní filharmonií Pardubice natočil v dvojroli sólisty i dirigenta klavírní koncerty Wolfganga Amadea Mozarta.
Lukáš Klánský je vyhledávaný jako sólista i komorní hráč. Jako člen Lobkowicz tria získal se svými kolegy Janem Mráčkem a Ivanem Vokáčem v roce 2014 první cenu a cenu publika na soutěži Johannese Brahmse v Pörtschachu. Soubor vystoupil na nejvýznamnějších festivalech v České republice (Pražské Jaro, Dvořákova Praha, Janáčkův Máj, Svatováclavské hudební slavnosti, Svátky hudby Václava Hudečka) i na zahraničních pódiích. S houslistou Janem Mráčkem vystoupil na Ankara Music Festival, na festivalu Laggo Maggiore Musica, Kammermusik um Halb Acht v Basileji, Nafplio festival v Řecku, v berlínském Konzerthausu. Pedagogicky působí na Akademii múzických umění na Katedře klávesových nástrojů a v Oddělení komorní hry.