Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Každý pořádný rybník musí mít vodníka, to dá rozum. A každý pořádný vodník musí mít u rybníka svůj strom.
Na hrázích třeboňských rybníků ale bývají celé aleje dubů. Znamená to, že v místních rybnících žijí celé zástupy hastrmanů? Ne, každý rybník má pouze jednoho. Hastrmani ale nemají stromy na rušných hrázích příliš v oblibě. Je tam na ně moc velký frmol.
Naštěstí se ale najdou i další pádné důvody pro to, aby duby na hrázích byly. Svými kořeny totiž zpevňují hráze a jsou domovem řady teplomilných živočichů a rostlin.
Na snímku vytvářejí duby na hrázi kousek od Lomnice nad Lužnicí zelenou bránu.
Rybník Bičan byste ještě na mapách z devatenáctého století těžko hledali.
Ve Státním oblastním archivu v Třeboni je k dohledání návrh glorietu (pavilonku) z doby kolem roku 1870.
Podzim na Třeboňsku, to nejsou jen barevné hráze rybníků, tahy divokých hus, výlovy, ale i překrásná mlžná rána.
Možná si řeknete, že zvát na výlet ke Zlaté stoce je nošením dříví do lesa. Tu přece zná každý.
Pokud bychom si rybniční krajinu Třeboňska přirovnali k lidskému tělu, pak jejími cévami by byly stoky.