Čertova šlápota

Balvan s otiskem čertových kopyt a vyrytou postavou čerta s letopočty 1247 a 1896.

Podle pověsti se čert vsadil s knězem, že přinese z Říma do Novosedel žulový balvan, než kněz odslouží v kostele mši. Byl už v koleneckém lese, když kněz bohoslužbu ukončil. Čert ve vzteku, že prohrál sázku, hodil kámen na zem a dupl na něj. Letopočet 1896 je rokem, kdy byl kámen očištěn, původ letopočtu 1247 je neznámý.

Jiná verze pověsti říká, že se s čertem vsadil kněz na pražském Vyšehradě. Prý dříve odslouží mši, než čert přinese na Vyšehrad mramorový sloup z vatikánské zahrady v Římě. Kněz dal v sázku svou duši a čert slib, že v případě prohry se už v Čechách neukáže. Když se čert vracel se sloupem z Říma, byl už tak unavený, že si musel na chvíli odpočinout. A tak po přeletu Rožmberka stanul na velkém balvanu, do něhož se pod tíhou břemene otiskla jeho kopyta. Tím zdržením čert sázku prohrál, protože než doletěl na Vyšehrad, kněz už odříkal poslední „amen“. Otisk kopyt je na balvanu dodnes znatelný, a proto hájovně začali lidé říkat Čertova šlápota.